|
Plný název země: Spojené státy mexické - Estados Unidos Mexicanos.
Rozloha: 1 972 550 km2, 20% plochy tvoří lesy.
Územní členění: 31 spolkových států a federální distrikt s hlavním městem.
Počet obyvatel: 103 400 165 (07/2002).
Složení obyvatelstva: 80% mesticů (míšenci bílých přistěhovalců a domorodců), 10% Indiánů, 10% kreolů (Španělé narození v Mexiku).
Jazyk: Úředním jazykem je španělština. Anglicky se lze v Mexiku
domluvit se studenty, v některých turistických centrech a v dražších
hotelích.
Náboženství: 89% obyvatelstva se hlásí k římskokatolické a 6% k protestantské církvi.
Vláda: federativní republika.
Spojené státy Mexické leží ve Střední Americe mezi Tichým oceánem a
Mexickým zálivem. Pobřeží jsou nížinná, někde s lagunami, většinu země
zaujímají Kordillery. Podnebí je na severu subtropické, dále k jihu
tropické. Na severu jsou pouště a polopouště, které směrem k jihu
přecházejí v travnaté a křovinné savany a stále zelené tropické lesy.
Jedná se o relativně vyspělý stát s negramotností cca 13 %. Významná
část příjmů pochází z cestovního ruchu, je tu řada předkolumbovských
indiánských památek včetně známých pyramid.
První civilizační vrchol na území Mexika
představovala kultura Olmeků v období 900 - 400 př.n.l., po které
zůstaly působivé obřadní stavby vyzdobené mozaikami a řezbami do
kamene. Kolem roku 300 n.l. se z území Guatemaly po Yucatánu rozšířili
Mayové. Ti stavěli impozantní kamenné pyramidy a ovládali astronomii.
Území Mayů později ovládli Toltekové. Ve 12. - 13. stol. přišli ze
severu Aztékové a založili v kotlině centrálního Mexika v roce 1325
město Tenochtitlán, což je dnešní Mexico City. Odtud rozšířili svoji
říši na většinu území středního Mexika. Aztékové byli vynikajícími
staviteli a řemeslníky.
Mexiko - jméno, které zní dobrodružstvím, tajemnem, rozpáleným sluncem,
zasněženými horskými velikány, tequilou, chilli, indiánskými kulturami
i koloniální minulostí. Mexiko je země, kde je současná kultura v
soula-du s dědictvím aztéckých civilizací.
V nížinách, sušších polohách jihozápadního Mexika
rostou tropické lesy s charakteristickými porosty cedru a cennými
stromy dávajícími mahagonové dřevo. Roste zde také mnoho druhů palem a
bambus. Markantní rozdíl je mezi flórou suché až pustinné Mexické
vysočiny, v níž vyniká množství různých druhů kaktusů (kolem 300 druhů)
a flórou vlhkých tropů, zvláště deštných tropických pralesů. Pro
hospodářství Mexika mají podstatný význam zemědělské plodiny. Je to
hlavně kukuřice, která se pěstuje na převážné většině obdělávané půdy,
pšenice, brambory, fazole, kávovníky, bavlníky, tabák a všechny druhy
palem. V Mexiku se pěstuje také velké množství tropického ovoce a různé
zeleniny, zejména chilli a rajčata. Mexická zvířena je složena z druhů
severoamerických a jihoamerických. K prvým patří někteří dravci, stepní
vlk, medvěd, kuny, vydry, ze severu přišli jeleni, americká antilopa,
různí hlodavci, vačice atd. Jihoamerického původu jsou jaguár, ocelot,
pásovec, lenochod a mravenečník. Domácího původu je dikobraz a tapír.
Velmi bohaté je mexické ptactvo, například orel. Často se vyskytují
obojživelníci, plazi a mnoho druhu hmyzu.
Významné je především hrnčířství, ale také je velmi
rozšířena textilní výroba. Používá se zejména vlna a bavlna. Z
henequenu a ixtle (agáve) se vyrábí brašny. Z rákosí se vyrábějí různé
krytiny, ale i klobouky.
Oslava se nazývá fiesta. Pro děti je připravena
piňata, keramická nádoba obalená staniolem, barevným papírem a
papírovými třásněmi. Piňata visí na dlouhém provazu a dva z účastníků
oslavy tahají za konce provazu tak, aby piňata byla na dosah, ale ve
stálém pohybu. Děti, dostanou hůl a jejich cílem je nádobu zasáhnout.
K fiestě patří hodně hudby a samozřejmě tanec.
Večer na náměstí vystupují hudebníci a tanečníci. Zvuky mariachis,
lidové písně a temperamentní děj na pódiu rozehřeje postávající diváky.
V poledních hodinách začíná být velké vedro, které se odpoledne stává
úmorným. A tak Mexičané, podobně jako Španělé a obyvatelé Latinské
Ameriky tráví siestu.
Mezi běžné lidové slavnosti patří kohoutí a býčí
zápasy, které mají stejný průběh jako ve Španělsku. Patří sem také
udržení se na nezkrocených koních tzv. charros. Při slavnostních
příležitostech nosí charros kazajku zdobenou tepaným kovovým zapínáním,
přiléhavé kalhoty s koženým opaskem a velkou sponou, bílou košilí s
uvázaným barevným šátkem a obrovské sombrero. Nohavice jsou chráněny
koženými návleky a nohy vězí ve vysokých zdobených botách. Dále
převažují různé indiánské a křesťanské slavnosti..
|