Plný název země: Spojené státy mexické - Estados Unidos Mexicanos.
Rozloha: 1 972 550 km2, 20% plochy tvoří lesy.
Územní členění: 31 spolkových států a federální distrikt s hlavním městem.
Počet obyvatel: 103 400 165 (07/2002).
Složení obyvatelstva: 80% mesticů (míšenci bílých přistěhovalců a domorodců), 10% Indiánů, 10% kreolů (Španělé narození v Mexiku).
Jazyk: Úředním jazykem je španělština. Anglicky se lze v Mexiku domluvit se studenty, v některých turistických centrech a v dražších hotelích.
Náboženství: 89% obyvatelstva se hlásí k římskokatolické a 6% k protestantské církvi.
Vláda: federativní republika.

Historie

První civilizační vrchol na území Mexika představovala kultura Olmeků v období 900 - 400 př.n.l., po které zůstaly působivé obřadní stavby vyzdobené mozaikami a řezbami do kamene. Kolem roku 300 n.l. se z území Guatemaly po Yucatánu rozšířili Mayové. Ti stavěli impozantní kamenné pyramidy a ovládali astronomii. Území Mayů později ovládli Toltekové. Ve 12. - 13. stol. přišli ze severu Aztékové a založili v kotlině centrálního Mexika v roce 1325 město Tenochtitlán, což je dnešní Mexico City. Odtud rozšířili svoji říši na většinu území středního Mexika. Aztékové byli vynikajícími staviteli a řemeslníky.

Mexiko - jméno, které zní dobrodružstvím, tajemnem, rozpáleným sluncem, zasněženými horskými velikány, tequilou, chilli, indiánskými kulturami i koloniální minulostí. Mexiko je země, kde je současná kultura v soula-du s dědictvím aztéckých civilizací.

Příroda

V nížinách, sušších polohách jihozápadního Mexika rostou tropické lesy s charakteristickými porosty cedru a cennými stromy dávajícími mahagonové dřevo. Roste zde také mnoho druhů palem a bambus. Markantní rozdíl je mezi flórou suché až pustinné Mexické vysočiny, v níž vyniká množství různých druhů kaktusů (kolem 300 druhů) a flórou vlhkých tropů, zvláště deštných tropických pralesů. Pro hospodářství Mexika mají podstatný význam zemědělské plodiny. Je to hlavně kukuřice, která se pěstuje na převážné většině obdělávané půdy, pšenice, brambory, fazole, kávovníky, bavlníky, tabák a všechny druhy palem. V Mexiku se pěstuje také velké množství tropického ovoce a různé zeleniny, zejména chilli a rajčata. Mexická zvířena je složena z druhů severoamerických a jihoamerických. K prvým patří někteří dravci, stepní vlk, medvěd, kuny, vydry, ze severu přišli jeleni, americká antilopa, různí hlodavci, vačice atd. Jihoamerického původu jsou jaguár, ocelot, pásovec, lenochod a mravenečník. Domácího původu je dikobraz a tapír. Velmi bohaté je mexické ptactvo, například orel. Často se vyskytují obojživelníci, plazi a mnoho druhu hmyzu.

Významné je především hrnčířství, ale také je velmi rozšířena textilní výroba. Používá se zejména vlna a bavlna. Z henequenu a ixtle (agáve) se vyrábí brašny. Z rákosí se vyrábějí různé krytiny, ale i klobouky.

Oslava se nazývá fiesta. Pro děti je připravena piňata, keramická nádoba obalená staniolem, barevným papírem a papírovými třásněmi. Piňata visí na dlouhém provazu a dva z účastníků oslavy tahají za konce provazu tak, aby piňata byla na dosah, ale ve stálém pohybu. Děti, dostanou hůl a jejich cílem je nádobu zasáhnout.
K fiestě patří hodně hudby a samozřejmě tanec.
Večer na náměstí vystupují hudebníci a tanečníci. Zvuky mariachis, lidové písně a temperamentní děj na pódiu rozehřeje postávající diváky.
V poledních hodinách začíná být velké vedro, které se odpoledne stává úmorným. A tak Mexičané, podobně jako Španělé a obyvatelé Latinské Ameriky tráví siestu.

Mezi běžné lidové slavnosti patří kohoutí a býčí zápasy, které mají stejný průběh jako ve Španělsku. Patří sem také udržení se na nezkrocených koních tzv. charros. Při slavnostních příležitostech nosí charros kazajku zdobenou tepaným kovovým zapínáním, přiléhavé kalhoty s koženým opaskem a velkou sponou, bílou košilí s uvázaným barevným šátkem a obrovské sombrero. Nohavice jsou chráněny koženými návleky a nohy vězí ve vysokých zdobených botách. Dále převažují různé indiánské a křesťanské slavnosti..